Recenze: Hunger Games - Vražedná pomsta

13. dubna 2012 v 15:18 | Ewil |  Recenze knih
Po malé odmlce přináším další recenzi a jak jinak, než na Hunger Games. Sérii, která je v současné době nejaktuálnější díky filmovému zpracování prvního dílu. A jaký je druhý díl? Co vás v něm čeká a jaký mám na něj názor? Více najdete pod perexem.

Tímto bych hlavně chtěla poděkovat nakladatelství Fragment za poskynutí recenzního výtisku a zároveň si ji můžete objednat na tomto odkaze nebo si přečíst ukázku pro lepší představu.



Autorka: Suzanne Collins
Vydalo nakladatelství Fragment, 2010


Anotace:
Jste hladoví po dalším strhujícím čtení? Napínavý příběh dobrodružství, útlaku a romantiky pokračuje!
Katniss dosáhla vítězství v Hladových hrách aktem vzdoru proti všemocnému Kapitolu a jeho krutým pravidlům. Katniss s Peetou očekávají pomstu mocných. Překvapivé výsledky zápasu v drsné reality show však povzbudily obyvatele země Panem, aby se postavili k odporu, a v krajích se formuje odboj. Podaří se zabránit krvavému střetnutí, jehož důsledky by byly víc než hrozivé?

********


Vracíme se zpátky do Dvanáctého kraje, který se nachází v postkatastrofické budoucnosti Ameriky a vládne mu pevná a tvrdá ruka Kapitolu. Všem hrůzám živoucí noční můry, nazývající se Hladové hry, mělo po dvojím vítězství Katniss a Peety dávno odzvonit. Oba se vrací do svého rodného kraje i s výhrou, která má zajistit klidný a spokojený život bez žebrání a chudoby. Jenže teorie je trochu jiná, než praxe a to díky několika věcem, které se v Aréně staly. Smrt Routy podnítila povstání krajů a zároveň k tomu přispělo Katnissino gesto s jedovatými bobulemi, jak mít dva vítěze Hladových her, což nemálo pobouřilo prezidenta Snowa. Proč? Protože Kapitol musel poprvé ustoupit. A právě samotného prezidenta musí Katniss přesvědčit že to, co je mezi ní a Peetou, není pouhá přetvářka, ale skutečný vztah. Pro Katniss to ale není zrovna jednoduchý úkol, protože stále ji to táhne k dávnému příteli Hurikánovi. Avšak varování z Kapitolu je jednoznačné - pokud to nedá dostatečně a věrohodně najevo, všichni její milovaní, rodina a přátelé, přijdou o život. Noční můra pokračuje.

Katniss a Peeta objíždí v rámci Turné jeden Kraj za druhým, předstírají zamilovanost a pevný vztah a jediný, kdo nemusí nic hrát, je právě Peeta. Jenže ani samotné Turné nepokoje v Krajích neuklidní, jak bylo původním záměrem a spíše se plamen vzdoru rozdmýchá ještě víc. Proto se Kapitol chopí situace, zdrsní podmínky a připravuje 3. Čtvrtohry, což má být 75. ročník Hladových her, ty mají však naprosto jiná pravidla ohledně losování. Jsou vybráni ti splátci, kteří byli vítězi Hladových her a musí se utkat mezi sebou. Aréna je znovu otevřena a návrat do ní je mnohem drsnější spolu se záměrem Kapitolu se zbavit Katniss a tím tak umlčet vzpouru.

Ano, právě onen vzdor se dal v závěru prvního dílu očekávat, a že to i vyústí v něco víc. Katniss se totiž stává symbolem revoluce. Přesto si jako postava zachovává "nemarysueovskou" stránku povahy a autorka poodkrývá víc z její lidskosti, chyb, ale i dobrých vlastností a váhání mezi dvěma chlapci, k nimž postupně cítí totéž. Otázkou však zůstává, ke komu ji to táhne mnohem víc. Bála jsem se, že Collinsová využije typického klišé v milostném trojúhelníku a umlátí nás zamilovanými frázemi obalenými v tuně medu nebo nás udupá intrikami mezi Peetou a Hurikánem. A děkuji za to, že nás ušetřila a dala tomu všemu trochu jiný a zpočátku nenápadný průběh, který se odehrává v pozadí a Katniss se tím odmítá výrazněji zabývat. Má naprosto jiné starosti a na čem jí momentálně záleží ze všeho nejvíc, jsou právě ony nepokoje v Krajích a nepřímý souboj s Kapitolem, a ten hodlá také vyhrát a umlčet diktátorské touhy ze strany prezidenta Snowa.

Peeta se postupně rozvíjí, poodkrývá zase něco více ze své dvojí osobnosti, a i když mi tam místy přišlo, že některá jeho gesta nebo myšlenky postrádají odůvodnění a zase tak moc do něj nevidíme, zachoval si svou osobitost a vnitřní kouzlo. Je to totiž ten, kdo je do Katniss blázen a je schopný pro ni obětovat vše. Strach, který ho tak moc ovládal v prvním díle, odsouvá trochu stranou a pomalu dospívá. A jeho sok Hurikán? I když to není můj oblíbenec, sám o sobě je dost jednoduchý a mám chuť ho uškrtit, se tam mihl sotva v pár scénách s několika štěky. A co se tím rozborem snažím říct? Collinsová tématem vzpoury a vypichováním Katniss, odstrčila stranou většinu dalších zajímavých postav, které si právě ve druhém díle zasloužily více prostoru. Chyběly mi tam jejich myšlenky nebo alespoň náznak, více emocí, co by čtenáře strhly a odpoutaly na okamžik pozornost od neustálého tématu Kraje versus Kapitol a další ročník Hladových her. Možná je škoda, že druhý díl nebyl psaný z více pohledů. Každopádně i tak jsou postavy, jež onen zmiňovaný prostor pro rozvoj dostaly, a tím je opilecký Haymitch. Dozvídáme se více z jeho minulosti, z jeho úspěchu v jednom ročníku Hladových her a dejme tomu, že některé z nás svou mazaností překvapí. Doopravdy ale nevím, co si o něm myslet a nedokážu ho zařadit do škatulky dobrých nebo špatných postav, takže je to právě on, kdo kolísá mezi těmito stranami. Pokud bych se nad ním měla ale víc zamyslet, jde mu spíš o vlastní blaho a vytěžit ze situace maximum. Zkrátka a dobře, jde si tvrdě za svým cílem a dalo by se říct, že i přes mrtvoly.

Líbí se mi myšlenka druhého dílu, kde se dozvídáme víc o Kapitolu, Krajích a Hladových hrách. Dostáváme se znovu do Arény, a ač je pár věcí dost předvídatelných, od knihy se neodtrhnete, dokud ji nedočtete do konce. Sice jsem se prvních několik stran nudila a pokukovala po dalších řádcích, se kniha rozjela a chytla ten správný spád a akci. Určitě mám několik výhrad, které jsem již výše zmínila, ale nebylo to trnem v oku a knihu jsem znechuceně neodkládala. Collinsové se podařilo uspokojit čtenáře prahnoucí po romantice, zvratech a vztazích a zároveň ty, kteří pasou po akci a napětí. Kniha si udržuje svou surovost a přímost, která plyne tak, že vám ani přijde, že se přiblížil konec.

A můj názor? Jak jinak, než kladný.

Hodnocení: 9/10
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Aryjen Aryjen | Web | 17. dubna 2012 v 16:30 | Reagovat

Já jsem tu písničku taky nemohla dlouho najít ;) A na ty fotky jsem měla foťák Canon EOS 1000D, obyčejnou zrcadlovku... :)

2 nel-ly nel-ly | Web | 18. dubna 2012 v 14:38 | Reagovat

Jednička se mi asi líbila ze všech nejvíc, dohromady je to sice hezký celek, ale tohle je něco nového, čtivého a Peeta... ach :D
já každou knihu zvládla za pár hodin, trojku anglicky asi za sedm, což je pro mě rychlost, je to tím, že nikdo ničím nezdružuje, což přidává na tý surovosti, jak jsi psala
moc hezká recenze :)

3 nel-ly nel-ly | Web | 18. dubna 2012 v 14:39 | Reagovat

[2]: jednička se mi líbila ze všech nejvíc, ALE... nějak mi tam uteklo :D takhle

4 Sherylin Lee Sherylin Lee | E-mail | Web | 18. dubna 2012 v 14:41 | Reagovat

Dneska mi kuriér priniesol knižky: Hry o život a Divergenciu. Už sa neviem dočkať. A ešte som počula, že aj Meno Vetra je veľmi dobré, ale to si už len požičiam, lebo moja peňaženka nedokáže splniť všetky moje túžby po literárnych dielach :(.

5 Ninsie Ninsie | 18. dubna 2012 v 14:55 | Reagovat

[3]: Ony celkově všechny tři díly mají neskutečnou atmosféru. Když jsem je četla, měla jsem sevřený žaludek a studené konečky prstů, ale nemohla jsem se odtrhnout. Překlad je skvělý a je to jedna z mála knížních sérií v poslední době, co jsem musela mít na poličce. Hlavně jsem byla ráda, že to uměle neprodlužovala a nenastavovala další kaši.
Celkově ten jazyk, spád a relativně krátké věty bez přehnaného popisu napomohly atmosféře a přídechu surovosti, který ale na to, jaký krvák z toho mohla udělat už v samotné knížce, nebyl tak šílený. Jako umřelo tam hodně postav a ty, co jsem milovala, ale mělo to důvod. Věděla, proč to dělá a nebylo to umírání za každou cenu, jen aby na čtenáři vymáčkla adekvátní počet slz.

[4]: Na Divergent čekám a nemůžu se dočkat, ale u nás to ještě nevyšlo. Každopádně tady tu finanční krizi chápu, protože sama jí trpím. Meno Vetra neznám, asi budu muset googlit, abych zjistila, o čem to je :)

6 nel-ly nel-ly | Web | 18. dubna 2012 v 15:13 | Reagovat

[5]: jojo, většina autorů (hlavně když jde o knihy pro teenagery jako tahle) se bojí umírání, a tak člověk ví, že mu nezabijou oblíbenou postavu, tady nevěděl nikdo nic
jak říkám, jako celek určitě, i když dvojka s trojkou už v sobě neměly to kouzlo novoty, na druhou stranu jsem to četla jako celek, který se mi určitě líbil
znova to číst nemusim, ale určtiě maximálně povedená :)

7 Sherylin Lee Sherylin Lee | E-mail | Web | 18. dubna 2012 v 16:30 | Reagovat

No, idem si Ťa hneď pridať :). My máme spomínané tri knihy: Hry o život, vydané v jednej knihe. Podľa mňa je to super marketingový ťah. Neviem, či by som si kúpila všetky knihy po jednom, ale tejto akcii na Slovensku som nedokázala odolať. A tak som sa nahrnula do e-shopu a vo veľkom objednala. Teraz idem čítať Divergenciu. Tak dúfam, že keď vám to vyjde, tak sa bude páčiť. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama