Pár slov úvodem

4. října 2014 v 19:35 | Ewil |  Příběh
Co bych vám tak měla úvodem říct?
Rozhodla jsem se trochu vzkřísit blog a zároveň s tím svoji tvorbu. Ano, čtete správně, píše vám Ewil. Ta mrtvola, co vylezla z brlohu a protáhla svoje prsty na klávesnici.
Potřebuju trochu oživit a probudit jeden příběh. Potřebuju o něm donekonečna a úmorně mluvit, udolávat jím svoje okolí, dokud nebude křičet, abych laskavě sklapla. Potřebuju, aby ty postavy dýchaly a dostaly svůj prostor. Aby se rozvíjely, aby měly šanci si každým mluvením o nich rozvíjet svůj charakter. Potřebuju při psaní cítit, jak pod mými prsty příběh plyne a potřebuju si být především jistá v kramflecích. Chci vidět a vědět, co bude následovat. Nechci se ptát svojí přeplněné mysli, která se spíš vnitřním vzezřením podobá popelnici, co bude za scénu a co se tam bude dít.
Chci od vás zpětnou reakci, zpětnou vazbu. Chci to s vámi probírat.
Už totiž nevím, co mám dělat, jak to udržet naživu a nenechat skomírat. Nechci, aby ten příběh tiše tlel ve složce spolu s dalšími nedodělanými, protože ani jeden z nich nedostal šanci oživnout. Potřebuju k tomu všemu vás.
Sama to nezvládnu, jinak bych se tím udusila.
A tohle přece potřebuje každý, kdo píše. Nějak to probírat, nejlépe ze všech stran a utřídit si myšlenky. A tím vším ten příběh v hlavě realizuje a vtiskává mu špetku reálna.
A o co, že se jedná?
To se dozvíte pod perexem...pokud teda chcete :)

Nenechavce upozorňuju, že na všechno, co se Příběhu týče, se vztahují ze zákona autorská práva. Kdo si myslí, že blafuju, ať si to vyhledá na googlu. Pokud někde najdu kopii nebo výraznou inspiraci mým Příběhem, bude se to řešit skrze adminy a současně s tím Příběh z webu stáhnu.

* Ewil



Na začátek pro ty statečné, kteří přežili můj podivný úvod v perexu, upozorňuju, že nebudu přispívat kdoví jak často. Za to se omlouvám, ale patřím mezi pracující a studující a také spící. Prostě ne vždycky je chuť, nálada nebo čas. Takže prosím o trpělivost, strpení a případné připomenutí se komentářem - mám totiž tendence něco rozjet a pak si v duchu pokládat otázky, jestli to vůbec někoho zajímá? Jestli v tom mám pokračovat? Nebo - A co když je to kravina?
A teď konečně k Příběhu. Zatím je to Příběh s velkým P, protože nemá název. A to je první věc, kterou bych si ráda nějak ukotvila. Napadá mě spousta věcí, spousta názvů, ale žádný z nich mi nepřijde dost dobrý. Protože ani pořádně nevím, co se mi odhalí, až rozlousknu oříšek, kde se ukrývá plná verze děje.
Tohle prozatím nechám otevřené a počkám si, až se to dotvaruje do konečné podoby samo.

Jak to celé vznikalo?
Pocitem. Emocemi. Vůní. A občasnými scénami, které se mi v hlavě promítaly jako film.
Potřebovala jsem to někam ventilovat. A věděla, že tohle bych neměla nechat spát.
Původně jsem psala příběh o vlcích. Žádná upířina. Jenom vlci, dvě dějové linie, pár duchů, trocha ovládání mysli a trocha astrálního světa. Chtěla jsem to propojit, ale nakonec jsem z toho vytvořila dva rozdílné světy.
Příběh o vlcích se prozatím odložil na neurčito, i když se občas přihlásí o slovo a nějaká ta poznámka nebo myšlenka se zapíše.
Místo toho jsem se přeorientovala na něco tomu podobného. Jenom bez vlků a bez duchů.
A o co tam jde?
O astrální svět, který má svůj název. O jiskření. O dva světy, ve kterých žijeme a je mezi nimi tenká hranice. O sny, které můžou dospět až do takové fáze, že se začnou realizovat. O víly. Iluzi. Opět o ovládání mysli, tentokrát ale dvěma bytostmi v jednom těle. O hledání sebe sama. Dokonce o trochu koketování smrti se životem. Nebo obráceně? Od každého něco. A každou chvíli něco přibyde nebo se změní. S tím asi budete muset počítat. Na oplátku se budu snažit vám moc nepomotat hlavu a vždycky to nějak nasměrovat do pevného bodu, aby to dávalo smysl.
Prozatím si zbytek nechám pro sebe a postupně vám tady začnu představovat stěžejní postavy v příběhu. A pokaždé u nich poodkryju něco málo z děje a třeba z toho vznikne i nějaká ta anotace. Současně s tím budu přidávat soundtrackové písničky, obrázky, zajímavosti a taky nějakou tu kapitolu nebo ukázku. To se uvidí postupem času :)

Máte dotazy? Klidně se nebojte zeptat, odpovím každému, jak to jenom půjde :)

Díky!



A pro navnazení - jedna soundtracková písnička:

Switchfoot - The War Inside

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Martnka Martnka | 8. října 2014 v 10:02 | Reagovat

Mňau, Vrrr, Haf- haf, Pardon, ale asi jsem se zbláznila. Jdu dělat kotrmelce...

2 Verča Verča | E-mail | 10. října 2014 v 21:32 | Reagovat

Mám opravdovou radost, že ses rozhodla nám poodhalit něco ze svého úžasného pisatelského umu. Těším se, Ewil, moc se těším.:-)

3 Verča Verča | E-mail | Web | 7. prosince 2014 v 20:26 | Reagovat

Ahoj Ewilko,
tak jak to vypadá se slibovanou povídkou? Pořád zde zvědavě nakukuji a pořád se těším.
Jinak přeji krásný advent, holky.:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama