Zastavme na chvíli čas

21. února 2015 v 22:28 | Ewil |  Myšleno
Zdravím všechny, co k nám zavítali *usmívá se, mává, natahuje se pro prachovku a oprašuje zašlá místa blogu*
Znáte taky ty okamžiky, kdy byste chtěli zastavit čas? Nadechnout se a teprve potom jít dál? Nebo ty okamžiky, kdy by se čas zastavil nebo spíš se vrátil o pár let zpátky a po nějaké době nabažení se, zase skočil do přítomnosti. Tak ty myšlenky mívám celkem často. A ohledně čeho? Ohledně blogů.
Řekněte mi, kam zmizela ta fenomenální éra nás starých kmetů? Kam se to všechno podělo...?

Více a další žvásty níže (čte to vůbec někdo??? - pokud ano, za komentáře předem děkuju)

Ewil



Dneska jsem procházela staré blogy. Blogy těch, kteří bývali fenomenální a známí. I mě hodně blogerů znalo, dokonce jsem si jednou užila svou chvilku slávy na Srdci blogu, ale tyhle časy jsou už očividně tatam. Je mi to líto, protože ty roky měly atmosféru. Ty blogy dýchaly něčím naprosto jiným než teď a málokdo to dokáže posoudit. Psaly se příběhy a lidi hlavně četli příběhy a nebáli se k tomu vyjádřit, protože věděli, že i jim se dostane zájmu a zpětné vazby. A takhle to fungovalo. Komentovali jsme si, povídali si a žili naše příběhy na stránkách něčeho, co si říká internet. Utíkali jsme od všedních dní a nadechovali se imaginárních listů našich blogů. Bavilo mě to. To očekávání. Bavilo mě číst příběhy těch ostatních a sledovat jejich pokroky.
Nevím, kdy se to zlomilo. Možná v době, kdy jsem akorát končila - zrušila jsem blog, z vícero důvodů, tehdy můj milovaný a vymazlený blog a myslela si, že už se nikdy nevrátím. Ale tak mi to chybělo...a tak jsem si založila nový a podobný. Jenže stal se spíš nabubřelou výstelkou do ptačích klecí, než aby to bylo něco kvalitního. Nedokázala jsem od té doby dokončit jediný příběh a všímala si, jak se to všechno mění. Najednou jsem z toho koloběhu vypadla a komentáře jsme si s holkama sice psaly, ale už to nebylo takové. Postupně to ztrácelo atmosféru a kouzlo a vznikl Autorský blog. Jeden čas jsem do něj patřila a nakonec jsem dobrovolně odešla a se mnou spousta dalších, co nechtěli být nuceni a dodržovat pravidla. Z dobrovolnosti by se stala povinnost a to jsem nechtěla. Jenže najenou...ty blogy ztratily kouzlo. Přestalo se komentovat to, co někdo napsal. Najednou se u kapitol spousty lidí přestaly objevovat upřímné názory, najednou se rozmohly knižní blogy, recenze a další a další a ta doba, která tady byla a doposud vším hýbala, zmizela. Vypařila se. Zůstalo pár blogerských stálic, které se snažily a snaží nějak držet v úzkém a stále se zužujícím kruhu, ale tím to končí.
A kam mířím tímhle článkem? Je to vyslání otázky do časoprostoru...kam to všechno zmizelo? Proč už nikdo nemá zájem číst FanFiction nebo amatérské příběhy, když si v pohodě dokáže přečíst článek nějakého blogového deníčku nebo téma týdne?
Kam zmizela ta atmosféra nabitá očekáváním a čímsi, co nás všechny spojovalo?
Zůstal vůbec ještě někdo?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ninsie Ninsie | 21. února 2015 v 22:32 | Reagovat

Pořád jsem tady. A chybí mi to.

2 HellenaF HellenaF | E-mail | Web | 22. února 2015 v 13:13 | Reagovat

Mám dojem, že se to vše přesunulo na FB...Lidi komentují statusy, fotografie a už tak nějak nepotřebují sledovat osudy cizích lidí, stačí když mají na Fb víceméně cizích 400 "přátel"...
Ale rozumím - nepotřebuji, aby mi v komentáři čtenáři/příznivci mého blogu psali, jak je článek svěle napsaný nebo jinak pochlebovali, i když to samozřejmě potěší, ale chybí mi ti, kteří četli články s porozuměním a vyjadřovali názor k jádru pudla...

3 Rainy Rainy | Web | 23. února 2015 v 11:30 | Reagovat

Nemáš nejmenší zdání, jak moc mi mluvíš z duše. Sama jsem nad tímhle během posledních měsíců strašně moc uvažovala a ne jednou to chtěla na celém blog.cz vzdát. Přesně kvůli té pomalu mizející suverenity i vášně. A nakonec jsem se dostala k jednoduchému závěru: Jsme staří.
To zní hloupě, já vím. Ale myslím, že o tom to celé je. Povídkářské blogy (to málo co z nich zbylo) stále žije a hemží se to tam komentáři. Bohužel... většinu takových stránek vedou třináctileté slečny, které jsou oblíbené, protože jejich povídky jsou krátké, stručné a výstižné. Během prvních pár kapitol dojde ke sblížení hlavních hrdinů (i přes veškerou nenávist kterou k sobě v první kapitole chovali) a nejpozději kolem páté už chystají svatbu. Nikoho nebaví čekat na pokračování povídky dva týdny - nebo dokonce měsíc. To už zkrátka není v módě.
Mrzí mě to. Stejně jako ty, tak i já měla sovu chvilku slávy na Srdci, byla členkou autoráku... je smutné, kam se to dostalo.
Kdybys měla zájem a chuť (nenutím :)), napsala jsem článek s podobným tématem i u nás na blogu: http://hiding-place.blog.cz/1501/kvalitni-tvorbou-ke-slave

4 Enny Enny | Web | 24. února 2015 v 0:26 | Reagovat

Ach jo, to je tak nechutně přesný a výstižný. Nedávno jsme taky vzpomínaly při psaní Hry (btw, mooooc děkujeme za komentář ;)). Já popravdě už skoro na žádné blogy nechodím, přijde mi, že je všude jedno a to samé, bez šťávy, všichni se předhání o napsání co nejvíce článků na téma týdne, tím pádem pak nemaj ani hlavu ani patu. Sem tam vlezu na článek z titulky, když mě zaujme téma etc. Ale z mých oblíbenců či těch, co ještě pravidelně omrknu už je jen hrstka, že bych to snad i na jedné ruce spočítala.
Sama se kolikrát divím, že můj blog ještě žije, spíš už asi archiv pro mou chorou mysl, která sem tam zabředne do vzpomínek a prochází si i ty trapné 8 let staré články (a že to někdy stálo za to :D). Ale hlavní je, že nelituju a že jsem vděčná, že za naší FF éry ty blogy a celkově ta komunita vypadala tak jak vypadala. Nejsem si totiž jistá, že bysme v dnešní době objevily takové lidi, které jsme díky blogu poznaly tehdy. Teď mi to přijde všechno neosobní a asi bych se ani neodvážila někomu napsat o kontakt. :D

5 Illandris Illandris | Web | 24. února 2015 v 21:22 | Reagovat

Úplně se vším souhlasím. I mě se stýská po těch časech, kdy všichni psali HP fan fiction nebo nějaké fantasy příběhy. Stašně jsem to žrala, na spoustě blozích četla povídky a vždycky komentovala. Pak to začalo upadat, ale já se pořád snažila. Z HP jsem přesedlala na svoji tvorbu a tak nějak se zuby nehty držím ještě teď. Měla jsem teď sice delší období, kdy jsem nic nepřidávala, ale teď to chci zase nějak lehce nastartovat. Je mi celkem jedno, že už nikdo nekomentuje, píšu si pro sebe. A v rámci trendů jsem kromě povídek začala hodnotit i ty knihy, abych byla v obraze. Co se týká čtení povídek, tak čtu už asi jenom jednu nebo dvě, ale vždycky nechám nějaký komentář, abych podpořila ještě to málo, co z tohoto kruhu zbývá:)

6 Ewil Ewil | Web | 25. února 2015 v 20:31 | Reagovat

Jste úžasní a všem vám moc děkuju za komentáře! :)
Rainy, tobě jsem odpověď nechala na blogu u přiloženého článku, určitě si ho přečti :)
Enny, má stará známá :) naprosto s tebou souhlasím. Člověk si radši zavzpomíná zpětně, než aby hledal něco nového, protože pro něj to už nemá to kouzlo, které se kolem nás tehdy prohánělo. Ale už jsem to psala Rainy do komentářů a Illandris, ty dávej pozor taky - holky, co se spojit dohromady? My všichni, co jsme tyhle časy zažily, co to známe a kterým to chybí. Není přece tak těžké si navzájem vyměnit odkazy, přidat se do oblíbených a pravidelně se navštěvovat. Tím, že budeme doufat, to nezměníme. Změníme to jedině tak, když s tím skutečně něco uděláme. A věřím tomu, že se k nám časem někdo ještě přidá :) můžeme se i nějak pojmenovat - Ztracená existence :D dobře, to byl vtip :D - ale klidně. Něco, co nám dá pevný základ, něco jako zázemí a pocit, že ten přídech toho, co nám chybí, tady ještě je. A já věřím, že tu je. V nás!

7 Enny Enny | Web | 28. února 2015 v 17:19 | Reagovat

Hahah, Ewil, taková novodobá potterovská Lost Generation jo? :D:D Proč ne. :) Já sem in. :)

8 Rainy Rainy | Web | 2. března 2015 v 16:32 | Reagovat

[7]: Lost Generation :D To zní dobře. Já jsem rozhodně taky pro. Myslím, že to co jsme tady kdysi měly(i) bylo něco naprosto úžasného... Takže, dámy :D chce to akorát začít pořádně psát!

mimochodem, Ewil, ráda bych se tě zeptala, když jsi říkala, že mě znáš z mého starého blogu... Znám tě taky? Chci tím říct... Komentovala jsi kdysi u mě? Změnila přezdívku? Hodně jsem nad tím přemýšlela a nějak si tě nebyla schopna zařadit. Na Enny si pamatuju. S tou jsme si nějakou dobu dokonce i psaly. :)

9 Illandris Illandris | Web | 3. března 2015 v 19:06 | Reagovat

Určitě je to dobrý nápad, třeba mě to pořádně nakopne:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama