Recenze knih

Recenze: Talisman

26. června 2012 v 23:32 | Ninsie
Přináším další recenzi. Asi se s nimi trochu roztrhne pytel, ale to nevadí. :)
Tentokrát zamíříme do trochu jiné sféry, než klasické městské fantasy.
A myslím, že následující knihu někteří z vás dobře znají díky filmu.

Recenze: Noční záře

24. června 2012 v 17:33 | Ninsie
Zdravím zboudilé duše.
Ano, konečně se tu něco po více než měsíci děje. Ale nedivte se tomu, že jsme se odmlčely. Zkouškové a jakýkoliv další nedostatek času jsou a vždycky byli zabijáci kreativity.

Ale teď k samotné recenzi a to na knížku od Tanji Heitmann - Noční záře. :)

Recenze: Temná akademie: Vyvolení

14. května 2012 v 15:31 | Ewil

Zdravím všechny zbloudilé duše,
jsem tu s další ze slíbených recenzí, tentokrát na knihu Temná akademie: Vyvolení.

Tímto bych chtěla velmi poděkovat nakladatelství Fragment za poskynutí recenzního výtisku atuto knihu si v případě zájmu můžete objednat na tomto odkaze nebo si přečíst ukázku pro lepší představu.

Recenze: Hunger Games - Síla vzdoru

10. května 2012 v 18:07 | Ewil

Slíbená další recenze je tady a ne moc převapivě - na poslední díl ze série Hunger Games: Síla vzdoru. Poslední týdny je tahle série dost v kurzu, zejména díky filmu, takže pojďme nahlédnout pod povrch třetího dílu...
Tímto bych hlavně chtěla poděkovat nakladatelství Fragment za poskynutí recenzního výtisku a zároveň si ji můžete objednat na tomto odkaze nebo si přečíst ukázku pro lepší představu.

Recenze: Hunger Games - Vražedná pomsta

13. dubna 2012 v 15:18 | Ewil
Po malé odmlce přináším další recenzi a jak jinak, než na Hunger Games. Sérii, která je v současné době nejaktuálnější díky filmovému zpracování prvního dílu. A jaký je druhý díl? Co vás v něm čeká a jaký mám na něj názor? Více najdete pod perexem.

Tímto bych hlavně chtěla poděkovat nakladatelství Fragment za poskynutí recenzního výtisku a zároveň si ji můžete objednat na tomto odkaze nebo si přečíst ukázku pro lepší představu.

Recenze: Hunger games - Aréna smrti

1. března 2012 v 20:41 | Ewil
Na tuhle knížku mě už dřív přivedla Nini a tehdy jsem ji doslova zhltla. Je to jeden z těch neobvyklých příběhů, který se dá v současném knižním světě považovat doslova za unikát a jen tak něco jemu podobné, nenajdete.
Tímto bych hlavně chtěla poděkovat nakladatelství Fragment za poskynutí recenzního výtisku a zároveň si ji můžete objednat na tomto odkaze nebo si přečíst ukázku pro lepší představu.

Chvíle před koncem - Lauren Olivierová

11. února 2012 v 17:22 | Ninsie
Na tuhle knížku jsem narazila naprostou náhodou, když jsem se s Ewilkou plížila knihkupectvím. Pravda je, že jsem si ji už kdysi chtěla přečíst… ovšem v originále. A jelikož originál nebyl na skladě, vzala jsem si překlad a… nelituju. Více méně překlad špatný nebyl. Jistě, bylo tam pár věcí, co mne jako trochu zainteresovanou osobu, zatahalo za oči, ale véce méně to šlo. Sice začátek příběhu mne právě nenadchl, ale jde jednoznačně o něco, co vás postupně strhne.

Lovkyně snů: Procitnutí

11. ledna 2012 v 20:29 | Ewil
Tak jsem tu s další recenzí. Tímto bych také chtěla poděkovat nakladatelství Fragment za zaslání recenzního výtisku právě této knihy. Recenze obsahuje drobný spoiler, takže kdo má zájem knihu si zakoupit, doporučuji článek číst až po přečtení Lovkyně snů.

Recenze se nachází pod perexem...

Splynutí - Maggie Stiefvaterová

23. listopadu 2011 v 21:03 | Ewil

Ano, patřím mezi ty šílence, co se nemohli dočkat posledního dílu. Zhltla jsem to během dvou dnů a tady je malý názor, nebo spíš pokus o recenzi. Berte to s rezervou, prosím.

Splynutí.
Knížka, na kterou někteří z nás čekali celé měsíce od doby, kdy vyšel druhý díl a pohltil nás stejně tak, jako ten první. I když s malými drobnostmi, které nám byly trnem v oku. Stejně, jako v závěrečné knize celé trilogie. Ale k tomu se postupně dostanu...

******
"Když jsme se líbali, nezáleželo na tom, že ještě před pár hodinami jsem byla vlčicí, ani že se jí zase stanu. Nezáleželo na tom, že až tahle chvíle skončí, rozprostřou se před námi tisíce pastí. Nezáleželo na ničem kromě dotyku našich nosů, kromě jeho měkkých úst a toužebné bolesti v mém nitru…"
*****

O čem celá kniha je? O splynutí.

Ne, skutečně si nedělám legraci, ale abych uvedla věci na pravou míru - samotné slovo má v sobě mnohem více, a pokud nahlédneme pod povrch a vychutnáme si celou knihu, ledascos nám dojde. Dokonce i to, že tenhle název víc, než sedí. V tomhle slově je totiž obsažená anotace.

Na začátku knihy se setkáváme s malou rekapitulací předchozího děje v rámci myšlenek hlavních protagonistů. Líbí se mi to, že shrnutí druhého a lehce i prvního dílu, je vsazen do jejich vzpomínek naprosto přirozeně a obohacen o několik hlubších úvah, které čtenáře pobízejí ke čtení dál, tím pádem i posouvají děj. Když to totiž porovnám s úděsnou (jen mě ukamenujte, ale za svým názorem si stojím) sérií Twilight, tak tam nic takového není. Skočí se do nového děje doslova po hlavě a na zbytek se kašle. Postavy stojí "na místě", jen se poslouchá fňukání a rozvrkané touhy Isabelly a na konci se všichni vzájemně zmasakrují. Tak mi věřte, že tohle se vám u celé trilogie Vlků z Mercy Falls, stát nemůže.
Stiefvaterová má totiž úžasnou schopnost, kterou bohužel postrádá spousta jiných spisovatelů - posouvá děj plynule, přirozeně a hlavně nenuceně. Během čtení netřískáte hlavou o stůl ani se neplazíte po zdi a neberete přítomnost pavouků jako lepší společnost, než onu knihu.
V knize nejsme ošizeni o rockovou hvězdu Cola, co mi závěrečným dílem pevně přirostl k srdci a jehož hlášky mě několikrát pobavily. Měla jsem tu možnost víc pohlédnout mnohem hlouběji do jeho myšlení, úvah a tužeb. A skutečně mě nepřestával překvapovat. Co se týče Isabel, patří jí stejný počet sympatií, jako Colovi. Pokud bych měla obdobně vyšvihnout Sama, už bych musela přimhouřit obě oči. V prvním díle byl skvělý, ve druhém mi začínal lézt na nervy a občasně se mu to podařilo i na začátku Splynutí. A proč na začátku? Protože zhruba od poloviny knihy se začal měnit, ale v trochu jiném slova smyslu - dospěl. Jeho postupy byly více než zřetelné a už bylo taky na čase. U Grace jsem ráda, že u ní syndrom Mary Sue byl vynechán. Za to Stiefvaterové vřele děkuji. Ušetřila moje oči a nervy.
A opět jsem se dostala trochu stranou od toho, co jsem chtěla rozebírat. Takže se vracím o pár řádek zpět, a to k menšímu shrnutí toho, co v knize můžeme očekávat.
Jak jsme se dočetli v závěru Váhání, z Grace je vlčice. Ostatně to se dalo tak trochu od poloviny druhého dílu čekat. Ale o tom teď řeč není… Sam a Cole "vládnou" v Beckově domě sami a občas bych řekla, že to tam spíš připomínalo menší výbuch po atomovce nebo soukromou laboratoř. Do prvních sto stran děj plyne pomalu, oba dva se snaží najít Grace a k nim se přidává i Isabel. Pak se celý příběh rozjíždí a ubírá se zajímavým směrem, na povrch vyplouvají celkem zarážející věci. A jedna z nich, stále aktuální z předchozích dílů, jenom trochu "vylepšená" - vyhubit vlkodlaky. Přehnaně cholerickému papínkovi Isabel se dostává do rukou povolení a hlavně materialistické možnosti (jinak nazvat to už nejde, nerada bych zkazila těm, co to ještě nečetli, překvapení). Nezbývá nic jiného, než vlky z Mercy Falls zachránit. Mezi nimi je totiž Beck, adoptivní otec Sama, o kterém se také dozvíme mnohem víc a zejména o jeho tajemství, Grace a spousta dalších. Jejich vyhubením by totiž došlo k hromadnému masakru.
Sam má silný problém, a to ani ne tak s vlkem, který uvnitř něj stále přežívá, ale spíš s pověstí. Je mu přisouzena celkem nepříjemná nálepka a s tím se musí nějak poprat. Jenže jeho snaha je stejně zmařena, policisti prostě strčí čumák všude. A není jediný, kdo se dostává do relativně nepříjemné situace. Olivie ani Shelby na tom nejsou o moc líp. Skutečně mi ta bílá vlčice v průběhu čtení lezla na nervy
(ha! Teď nevíte která, protože bílé jsou obě :D) a občas mi to místy přišlo i přitažené za vlasy. Každopádně v tomhle ohledu to bylo lepší, než ve druhém díle. Tam jsem nabyla dojmu, že spisovatelka potřebovala materiál, kterým by zaplácla pomalu ubíhající děj. To se tady o tom říct nedá. I když mi tam nebylo pár věcí po chuti, skvěle to do sebe zapadalo a vytvářelo závěrečnou mozaiku. Každý detail a každá postava i její přispění svou přítomností do děje, jsou důležité. Proč? To zjistíte, až si to přečtete.
O zbytku postav jsem se zmiňovala už výše a nehodlám se opakovat. Zajímavě vykreslené vztahy a zejména vztah Cole a Isabel. Dokonce se dočkáváme menšího postupu mezi Samem a Grace, kde to zase chytá tu správnou šťávu. Sice postupně, ale budiž. Nemůže být všechno hned ráz naráz.
Líbí se mi na tom jedna věc - že každá postava, i když má v knize jen malý štěk, má dokreslený charakter. Opravdu má dobré i špatné vlastnosti a své počínání myslí vůči okolí dobře. Ano a právě teď mluvím i o Tomovi Culpeperovi. Jistě, místy jsou části, které mi vyvolávají tik v oku, a to občasně Sam. Protože na začátku jsem měla ty tendence ho trochu přiškrtit. Ale buďme shovívaví k tomu, čím si prošel. Jenom by to pořád kolem dokola nemusel vypichovat. Každopádně po přečtení knihy až do samotného konce, u mě stoupl v ceně a jak už bylo řečeno, dospěl. Ve všech ohledech. Což má zase bod navíc a jeho skóre se srovnává do původní pozice po prvním dílu.
Děj je jednoduchý, ale ne nadarmo se říká, že v jednoduchosti je to nejhezčí. Před spisovatelkou smekám za věrohodné detaily ohledně smečky, chování a hierarchie v ní.

První díl byl kouzelný.
Druhý díl mě místy nudil a ztrácel tu šťávu, kterou by měl mít.
Třetí byl skvělý.
A konec? Ten víceméně překvapí.

______________________________

Hodnocení? Kladné.
95%


 
 

Reklama